Rozhledna Černa studnice, která leží na 869 m.n.m vysokém vrcholu a je viditelný téměř z celých Jizerských hor a širokého okolí. Projektem byl roku 1885 pověřen architekt Robert Hemmrich a samotnou stavbou stavitel Corazza. Náročná stavba celého horského komplexu trvala zhruba jeden rok. Obdivuhodnou se jeví i skutečnost, že na 160 centimetrů silné zdi použil stavitel Corazza až tři tuny těžké žulové kvádry.

Černá Studnice patří svými 26 metry k nejvyšším jizerskohorským kamenným rozhlednám vůbec. Na její vrchol vede celkem 91 schodů a prosklenými dveřmi vystoupíte postupně do čtyřech ochozů, ze kterých je impozantní výhled. Rozhledna nabízí kruhový výhled na okolní vrcholky Jizerských hor s mnoha rozhlednami (Královka, Tanvaldský Špičák, Bramberk), dále také na Ještěd, Ralsko, Kozákov, hrad Trosky, hrad Bezděz a Sněžku, s ostatními krkonošskými vrcholy.

Na Černou studnici dojedete autem nebo na kole přímo až k vrcholu. Pokud pojedete automobilem, vydejte se směrem na Železný Brod, ve Vrkoslavicích odbočte před restaurací "Dělnický dům" doleva do kopce a po modré turistické značce dojedete do obce Dolní Černá studnice, kde se dáte opět doleva, stále po modré až k vrcholu (asi 4 km). Pro pěší doporučujeme vystoupit z vlaku, na trase Jablonec nad Nisou-Tanvald, ve stanici Lučany nad Nisou, poté po červené asi 4,5 km. Na kole, nebo pěšky se sem dostanete prakticky ze všech stran.

Historie rozhledny

To, čím byl na přelomu století pro Liberec a nejbližší okolí Ještěd, znamenala pro Jablonec Černá Studnice. Již v roce 1885 na jejím vrcholovém skalisku upravil liberecký horský spolek jednoduchou plošinu s přístupovým schodištěm. Byla to vůbec první vyhlídka zbudovaná úsilím DGJI (Der Deutsche Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge - Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory), i když do opravdové rozhledny měla ještě daleko.

Jablonecká sekce velmi toužila po reprezentačním turistickém stánku ve svém nejbližším okolí. Proto v roce 1901 předložila návrh na postavení chaty s rozhlednou na Černé Studnici. Liberecké ústředí zahleděné na Ještěd nemělo pro další velkou investici přílišné pochopení, a tak to jablonečtí turisté vyřešili po svém. V roce 1903 sekce vystoupila z DGJI a dala základ samostatnému spolku. Ten ještě v témže roce vyhlásil veřejnou soutěž na návrh souboru staveb na Černé Studnici. Ze soutěže vzešel vítězně projekt jabloneckého architekta Roberta Hemmricha, který rozhledně vtiskl podobu neohrožené strážní věže Jizerských hor.
Ani na Černé Studnici to stavitelé s pozemkem neměli jednoduché. Majitel panství, hrabě Desfours, však nakonec přistoupil na výměnu stavební parcely za dva jiné pozemky, které spolek pro tento účel zakoupil. Práce zahájil stavitel Corazza v létě roku 1904 a 14. 8. 1905 již bylo dílo zahrnující chatu a 26m vysokou rozhlednu hotovo, a předáno veřejnosti. Slavnosti se zúčastnilo asi 6000 lidí z blízka i z daleka, včetně delegací různých spolků od turistických až po pěvecké. Všichni obdivovali zejména mohutnou rozhlednu, na jejíž 160 cm silné zdi byly použity žulové kvádry až 3 tuny těžké. Architekt Hemmrich sklidil všeobecné uznání, které se projevilo i tím, že se stal výhradním projektantem dalších staveb jabloneckého spolku a několikrát byl přizván i k projektům sekcí DGJI.
Objekty na Černé Studnici se staly baštou jablonecké turistiky. Po vzoru Ještědu se i zde konala soutěž v počtu výstupů, která byla spolkem mohutně podporována, neboť s počtem příchozích stoupalo i množství vypitých půllitrů a plnila se spolková pokladna, z jejíž peněz mohla být chata dále rozšiřována a vylepšována.
Úryvek z brožury: "O historii a osudech rozhleden v Jizerských horách a okolí", Jan Nouza

zdroj: www.cernastudnice.eu